|
|
Andrej Krob
Jančálková, Petra ; Topolová, Barbara (vedoucí práce) ; Jiřík, Jan (oponent)
Diplomová práce Andrej Krob sleduje Krobovu pozoruhodnou cestu k divadlu od jeho seznámení se s Václavem Havlem na vojně v roce 1957, přes Krobův příchod do Divadla Na zábradlí na počátku šedesátých let dvacátého století a zejména jeho spolupráci s režisérem Janem Grossmanem, po jehož boku se Krob postupně vypracoval z kulisáka až na režiséra. Z četných Krobových inscenací je pozornost věnována jeho úplně prvnímu, málo známému režijnímu počinu, studentské inscenaci Krále Ubu, uvedeného na zámku Březnice v roce 1964. Nejpodrobněji se však práce věnuje vybraným klíčovým Krobovým inscenacím her Václava Havla. Setkání s tímto autorem bylo pro Kroba i krystalizaci jeho režijní poetiky zcela zásadní. Proto tato práce podrobněji popisuje a analyzuje zejména poloilegální představení Havlovy Žebrácké opery, kterou Krob uvedl v roce 1975 v Horních Počernicích a která se stala zakládající inscenací Divadla na tahu, a dále se věnuje i Krobově inscenaci téže hry v roce 1995. Kvůli ojedinělé možnosti sledovat herecké výkony je samostatná kapitola věnována též Krobově videoinscenaci Havlovy hry Pokoušení z roku 1988. Na základě důkladnější analýzy jmenovaných inscenací tato práce v závěru pojmenovává Krobovu divadelní poetiku a režijní rukopis opírající se zejména o text a techniku civilního, nezastřeně...
|
|
|
Directing for Devised Theatre
Lalos, Evangelos ; HANČIL, Jan (vedoucí práce) ; MALANÍKOVÁ, Hana (oponent)
In this thesis I will reflect on my creative journey of being a director for groups working with Devised Theatre. From the first attempts at creating a play and the awareness of the satisfaction I feel during the creation process, to the years at ‘TeArt’ when I learned the hard way what it means to be a director in a group of equals; On my studies in two schools, DAMU and RESAD, and what I learned there improving my skills, to the latest project in which I believe I put all the knowledge I acquired into practice. A reflection that juxtaposes theories on Devised Theatre and Collaborative Creation with my own personal experiences.
|
|
|
Žánr jako způsob tematizace inscenace
Kačmarčík, Josef ; OTČENÁŠEK, Štěpán (vedoucí práce) ; DEÁK, Juraj (oponent)
Práce se zabývá divadelními a dramatickými žánry. Snaží se nalézt způsoby, jakými se může volba žánru podílet na tematizaci inscenace. Poskytuje stručný náhled do historie problematiky, ale věnuje se i současným trendům. Speciálně se pak věnuje možnostem stylového uchopení dramatické látky ze strany režiséra. Poznatky se snaží porovnat se zkušenostmi, získanými při práci na inscenaci hry Ödöna von Horvátha Povídky z vídeňského lesa a dalších inscenacích. Autor hledá také žánrová specifika Horváthovy tvorby, především ve vztahu k epoše vídeňského lidového divadla.
|
|
|
Herectví v rozdílných žánrech absolventských inscenací
Kratochvílová, Anna ; KUDLÁČKOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; TICHÁ, Petra (oponent)
Práce A.K. se snaží zachytit vývoj přemýšlení mladé herečky, který se zrcadlí na změnách přístupu k práci. V rámci zkušeností se zabývá různorodostí přístupu herce k roli v závislosti na žánru inscenace či vlivu režiséra na herce v souvislosti s jeho odlišným přístupem, postupy i povahou. Chce nastínit průběh přípravy na roli, zkoušení a reprízování rolí v těchto absolventských inscenacích: Denis Kelly: Rituální vražda Gorge Mastromase (A. Svozil, K. Kosová), Ö. Horváth: Povídky z vídeňského lesa (J. Kačmarčík), I. Vyrypajev: Opilí (A. Burianová) a A. P. Čechov: Racek (I. Krejčí). Zmiňuje se i o své inspirativní zkušenosti s imerzivním divadlem v rámci projektu Pomezí (L. Brychta, Š. Tretiag, K. Součková). V neposlední řadě se zamýšlí také nad otázkou společné cesty herce a režiséra v případě odlišného vkusu a v návaznosti na to i názoru na inscenaci. A nakonec i nad nepostradatelnou rolí nadhledu v tvorbě.
|
|
|
Charakteristika režijního stylu Davida Drábka na příkladech jeho tří shakespearovských inscenací
Šafářová, Tereza ; SCHLEGELOVÁ, Martina (vedoucí práce) ; KYSELOVÁ, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá charakterizací některých výrazných rysů režijního stylu českého dramatika, dramaturga a režiséra Davida Drábka. Děje se tak na příkladech jeho tří shakespearovských inscenací Macbeth, Richard III. a Romeo a Julie, které režíroval v hradeckém Klicperově divadle – poslední dvě již na postu uměleckého šéfa souboru. Úvodní část práce obsahuje stručnou biografii tohoto tvůrce a jeho zasazení do kontextu českého divadla, a to jak z hlediska jeho dramat, tak režií. Následuje analýza a interpretace jednotlivých složek oněch tří inscenací. Závěrečnou část práce tvoří shrnutí signifikantních rysů těchto Drábkových režií a resumé celého textu. Na konci práce se nacházejí dvě přílohy, z nichž jedna obsahuje soupis všech inscenací, které Drábek zrežíroval v Klicperově divadle, a druhou tvoří vybrané fotografie ze tří analyzovaných inscenací.
|
|
|
Scénická realizace nedramatického textu
Svozil, Adam ; KORČÁK, Jakub (vedoucí práce) ; HRBEK, Daniel (oponent)
Práce se zabývá uplatněním vyprávění (tedy ,,diegezí") v textech pro divadlo. Snaží se popsat procesy, které po nahrazení mimeze diegezí vedou k snížení dramatičnosti textů a změně jejich struktury, tuto změnu nahlíží především z hlediska příběhu. Pozastavuje se u jevů z dějin divadla, které poskytly nejsilnější impulsy k pronikání diegeze na scénu. Jsou jimi především divadlo Bertolta Brechta, „performativní obrat“ a s ním spojené postdramatické divadlo a storytellingové hnutí. Na základě zamyšlení nad těmito dějinnými fenomény se autor zabývá reflexí své tvorby, jmenovitě inscenací Rituální vražda Gorge Mastromase v divadle DISK a inscenací Iluze v Divadle Josefa Kajetána Tyla v Plzni.
|
|
|
Inscenace děl Franze Kafky režisérské generace přelomu 80. - 90. let v širším kontextu alternativní kultury
Pavelková, Tereza ; AUGUSTOVÁ, Zuzana (vedoucí práce) ; SCHLEGELOVÁ, Martina (oponent)
Magisterská diplomová práce se zabývá přijímáním osobnosti a díla Franze Kafky generací režisérů přelomu 80. a 90. let. Řeší především otázku, co pro tyto tvůrce Kafkovo dílo znamenalo, jaké téma pro ně reprezentovalo a jakým způsobem se v jejich adaptacích odrážely složité společensko-politické poměry socialistického Československa v období normalizace. V první kapitole práce reflektuje dobový společenský a kulturní kontext a přitom se zaměřuje na postavení divadla a hnutí studiových divadel, která patřila do proudu tehdejší alternativní kultury. Druhá kapitola pak zachycuje recepci Franze Kafky do roku 1989 a obsahuje také literární interpretaci jeho díla, z níž vychází hlavní část práce. Tu tvoří analýzy inscenací Amerika (1985, J. A. Pitínský), Proces (1989, Arnošt Goldflam), Přeměna (1988, Petr Lébl) a Zpěvačka Josefína a její bratři (1989, Petr Lébl), v nichž docházím k závěru, že Kafkovo dílo zkoumané generaci sloužilo k vyjádření dobového existenciálního pocitu jedince v totalitní společnosti. Poslední kapitola pojednává o inscenaci Touha stát se indiánem (1991, J. A. Pitínský), která vznikla po převratu, a ukazuje, jak se proměňuje divadelní interpretace Franze Kafky na sklonku totality.
|
|
|
Alfréd Radok a jeho režijní postupy. Analýza inscenace Ďábelského kruhu
Petružela, Jan ; Christov, Petr (vedoucí práce) ; Stehlíková, Eva (oponent) ; Šormová, Eva (oponent)
Mgr. Jan Petružela Alfréd Radok a jeho režijní postupy Analýza inscenace Ďábelského kruhu Abstrakt Po dvou opatrných inscenacích svého druhého angažmá v Národním divadle (1954 až 1960), v nichž režisér Alfréd Radok (1914-1976) svůj tvůrčí výraz v prostředí sta- linského režimu ze sebezáchovných důvodů ještě tlumil, vycítil ve schematické hře Heddy Zinnerové Ďábelský kruh (1953) o lipském procesu (1933) příležitost vyjádřit své bytostné téma - uchopit ducha doby a ztvárnit obecný mechanismus totalitní moci a inscenovaných politických procesů. Zároveň se mu tím v období přechodného poli- tického "tání" druhé poloviny padesátých let podaří vrátit na české jeviště prostředky moderní divadelní režie a prakticky reetablovat funkci režiséra, v předchozích letech potlačené dogmatickou estetikou socialistického realismu. Inscenace Ďábelského kruhu (prem. 21. prosince 1955) ve Stavovském (tehdy Tylo- vě) divadle, přijatá velmi vstřícně diváky i kritikou, obnovila a rozvinula v té době ne- samozřejmé, byť historicky nikterak nové, principy: imaginativní, nepopisné divadlo se smysluplným přesahem, důsledné vedení herce režisérem s důrazem na věcné he- rectví směřující k civilnímu výrazu, výklad dramatické situace, intenzivní práci se scé- nografií (Josef Svoboda), významovou zkratkou, rafinovanou metaforou a rytmem hry...
|
|
|
Andrej Krob
Jančálková, Petra ; Topolová, Barbara (vedoucí práce) ; Jiřík, Jan (oponent)
Diplomová práce Andrej Krob sleduje Krobovu pozoruhodnou cestu k divadlu od jeho seznámení se s Václavem Havlem na vojně v roce 1957, přes Krobův příchod do Divadla Na zábradlí na počátku šedesátých let dvacátého století a zejména jeho spolupráci s režisérem Janem Grossmanem, po jehož boku se Krob postupně vypracoval z kulisáka až na režiséra. Z četných Krobových inscenací je pozornost věnována jeho úplně prvnímu, málo známému režijnímu počinu, studentské inscenaci Krále Ubu, uvedeného na zámku Březnice v roce 1964. Nejpodrobněji se však práce věnuje vybraným klíčovým Krobovým inscenacím her Václava Havla. Setkání s tímto autorem bylo pro Kroba i krystalizaci jeho režijní poetiky zcela zásadní. Proto tato práce podrobněji popisuje a analyzuje zejména poloilegální představení Havlovy Žebrácké opery, kterou Krob uvedl v roce 1975 v Horních Počernicích a která se stala zakládající inscenací Divadla na tahu, a dále se věnuje i Krobově inscenaci téže hry v roce 1995. Kvůli ojedinělé možnosti sledovat herecké výkony je samostatná kapitola věnována též Krobově videoinscenaci Havlovy hry Pokoušení z roku 1988. Na základě důkladnější analýzy jmenovaných inscenací tato práce v závěru pojmenovává Krobovu divadelní poetiku a režijní rukopis opírající se zejména o text a techniku civilního, nezastřeně...
|
|
|
Persian Storytelling & European Storytelling
Mohammadi Kangarani, Azadeh ; KORČÁK, Jakub (vedoucí práce) ; NEUMANN, Julius (oponent)
The main goal of this thesis is to describe and define my journey from acting and having no experience in directing to not only directing plays which was the main purpose of my study at DAMU but also to find my inner voice and personal approaches as a theater director. I describe my learning process and realizations to use the theatrical techniques and ways of communication with deferent elements in any theatre production. In the introduction I explain about my background. This thesis has five chapters including chronological survey on my approaches to each individual production I have worked on since my first day at DAMU till today. And at the end there is a conclusion to what I experienced as a theatre director so far.
|
host ::
RSS.